Ruský dokument Balkánská past nepatří mezi ty jednoduché dokumenty

Vyžaduje od diváka jistou znalost historických dějů a souvislostí, kterými atentát na Františka Ferdinanda v Sarajevu bezesporu byl.

Navíc jak trefně jeho ruští tvůrci poznamenávají: „Spolu s pohřbem zavražděného následníka trůnu se pohřbívala i stará Evropa“. Jenomže to v tu chvíli netušil ani ruský car, ani rakouský či německý císař. A toho prvního Mikuláše II. Alexandroviče čekala v nedaleké budoucnosti poprava.

Tvůrci dokumentu hovoří o expanzivních snahách Rakouska-Uherska a zejména Vilémovského Německa, které toužilo „po jednotné zóně německé marky“ na Balkáně a protáhnout své území až k Basře a Bagdádu. Přirozený spojenec Ruska – Srbsko, bylo překážkou těmto snahám. Samotné Rusko mělo být podle rakouských stratégů vytlačeno z Evropy. Ve vzduchu stále visí otázka proč, když měla tajná služba R-U informace o atentátu na následníka, nechala jej tam jet. Dokonce měli mít i informace o atentátníkovi Gavrilu Principovi, který umírá zapomenut  28. dubna 1918 na tuberkulózu v pevnosti Terezín. Zbývalo rovných šest měsíců do vyhlášení Republiky Československé, která by jej ...